Taktika hry
Hra v týmu
Protože kromě soutěže jednotlivců považuji pétanque za kolektivní sport, měl by se tým před každým hodem poradit, jaký styl a způsob hry resp. hodu bude volit. Toto je nesmírně důležité pro další vývoj zápasu a množství získaných i ztracených bodů. Například koule "na košonku" nelze považovat za dobře zahranou kouli, protože soupeřovi umožňuje při nejlepším vystřelením košonku anulovat hru, při nejhorším odvést nebo odstřelit cíl do vzdálenosti, kde již protihráči nemají koule a snadno a dostatečně bodovat. V podstatě lze říct, že nejefektivnější koule zahrané placérem jsou ty, které jsou v dráze, vzdálené 10 - 30 cm od košonku. Tyto koule nemá cenu přehrávat, ale v první řadě by měl ke slovu (činu) přijít střelec a kouli odstranit. Rovněž založení hry má pro její další průběh nesmírný význam a v podstatě nám předem určuje vývoj zápasu a to zda budeme hrát aktivně, ofenzivně (neboli dostaneme soupeře pod tlak), nebo zda budeme bránit.
V návaznosti na taktiku bych každému hráči doporučil před odhodem své koule a týmovým rozebráním herní situace projít si terén a zvolit si místo dopadu, pokud budeme placovat, nebo z kroužku posoudit varianty důsledků a možností střelby. Hrát s rozvahou a maximální soustředěností. Teď jsem si vzpomněl na další nešvar. Jako v "Černých baronech", kde Donutil vysvětluje, jakou kadenci má "kalašnikov". Vyvarujte se hrát rychle po sobě. Hrajete za tým, proto neberte zbytečně otěže vývoje zápasu do svých rukou a nehrajte si na spasitele. Vždyť jediná neuvážená koule může často ovlivnit průběh zápasu a v horším případě i rozložit tým. V neposlední řadě bych doporučoval potlačovat emoce a nemístné komentáře.
Myslet pozitivně, důvěřovat si. Pozitivní přístup ke hře nám dává daleko větší šanci dobře umísti kouli nebo být úspěšný ve střelbě, než v situaci, kdy přijdu do kroužku s tím, že nestřelím nebo nezaplacuji. Obdobná situace může nastat i v týmu, kdy slovní komentáře "zase neplacuje" nebo "nestřílí" nepůsobí zrovna povzbudivě, i když, jak víme z vlastních zkušeností, to nemusí být pravidlo.
Chceme-li dosahovat dobrých výsledků, mít požitek ze hry, být "srostlí" s koulí, mít cit pro hru a znát a ovládat sílu jednotlivých hodů, chce to trénink. I z jednotlivých maličkostí, často podceňovaných, lze určit vývoj zápasu a ve své podstatě být "pánem na hřišti".
Pétanque, pokud to shrnu do obecné roviny se skládá:
z herní strategie
z taktiky
z střeleckých a přibližovacích hodů
z psychologie
Zdroj: Internet "Několik rad" od Františka Harašty
Analýza hry
PRVNÍ FÁZE = pozorovací (od 1 do 7 bodů)
Hlavním cílem je pozorování soupeře, zda je třeba hrát útočně nebo obranně. Spoluhráči se vzájemně sledují, zda-li jsou "ve hře" nebo jestli je nutná před každým hodem vzájemná konzultace.
Kritéria: rozehra
vzdálenost (ohmatat)
hráčská kvalita (pozorovat)
terén (číst)
strategie (útočit, bránit)
DRUHÁ FÁZE = před rozhodnutím (7 až 10 bodů)
V této fázi jsou nejlépe vidět slabiny, které rozhodují. Od sedmého bodu může soupeř (nebo já) rozhodnout zápas. Ke slovu tak přichází poznatky předešlého pozorování (z 1. fáze).
Kritéria: uskutečnění změn
partner (eventuální výměna pozic)
využití terénu
využití vzdálenosti
uplatnění vlastních herních kvalit
udržení ofenzivního pojetí hry
zmírnění bodového zisku soupeře
TŘETÍ FÁZE = rozhodující (10 a více bodů)
V této fázi je nejdůležitější první vhozená koule lépe přibližujícím hráčem. Zpravidla změní tvář hry, hlavně po stránce psychické. Žádány jsou pevné nervy, koncentrovanost, uvolněnost ne strnulost.
Kritéria: finále
pevné nervy
schopnost přijmout riziko (při vedení i při ztrátě)
hrát na 10 metrů při bodové výhodě (určovat hru)
nejenom dobře, ale i rozumně vhazovat
Zdroj: Josef Jungmann